Veřejné zdraví: posílení postavení občanů při monitorování znečištění měst
Život ve městě může být přínosný díky snadnému přístupu k pracovním příležitostem, kulturním aktivitám a dopravním spojením, ale může s sebou také nést určité nevýhody. Městské prostředí má často vyšší úroveň znečištění ovzduší a hlukového znečištění než venkovské oblasti a obvykle obsahuje méně zelených ploch. „Abychom mohli dopad městského prostředí na zdraví řádně studovat, musíme být schopni odhadnout osobní expozici těmto rizikovým faktorům,“ vysvětluje koordinátor projektu CitieS-Health (Citizen Science for Urban Environment and Health) Xavier Basagaña z barcelonského institutu pro globální zdraví ve Španělsku. „Pro samotné vědce může být obtížné to změřit. Rovněž je třeba zohlednit důležité informace, jako jsou fyzická aktivita nebo jiné osobní návyky.“ Uznání tohoto problému vedlo v posledních několika letech k většímu zapojení občanů do městských vědeckých projektů, přičemž veřejnost byla vyzvána k účasti na kampaních za účelem sledování kvality ovzduší nebo úrovně hluku. „Měli jsme však pocit, že občanská věda nebyla k vyhodnocení vztahu mezi expozicí životnímu prostředí a zdravím plně využita,“ vysvětluje Basagaña. „To bylo hlavním cílem projektu CitieS-Health.“
Zapojení občanů
Projekt CitieS-Health, který byl zahájen v lednu 2019, probíhal v pěti evropských městech. V každém byla vypracována jiná studie zaměřená na téma týkající se zdraví a městského prostředí: znečištění ovzduší, spalování biomasy, hlukové znečištění, průmyslové znečištění a projektování měst. V Barceloně pomohli občané vypracovat studii o tom, jak může znečištění ovlivnit duševní zdraví. Přibližně 300 občanů poskytlo v různých dnech zhruba 2 500 údajů pro měření poznatků a pohody. Ty pak byly porovnány s koncentracemi znečištění ovzduší, které občané pomáhali monitorovat pomocí osobních zkumavek na odběr oxidu dusičitého. V italském městě Lucca vedl průzkum 1 025 obyvatel údolí Serchio k rozhodnutí zaměřit se na chronické onemocnění ledvin. K dnešnímu dni bylo dotazováno 367 obyvatel na své povolání, stravu a životní styl a 353 z nich poskytlo biologické vzorky. Další studie se zabývaly dopadem hluku na zdraví (Lublaň, Slovinsko) a spalováním biomasy a zdravím (Amsterdam, Nizozemsko), jakož i souvislostmi mezi vnímáním kvality životního prostředí, fyzickou aktivitou a stresem (Kaunas, Litva). „V každém z těchto měst se vědci těšili silné interakci s občany prostřednictvím workshopů, setkání a provádění průzkumů,“ konstatuje Basagaña. „Občané se zapojili do všech fází výzkumu, včetně rozhodování o výzkumných otázkách. To přispělo k zajištění společenského významu každé studie a k lepšímu výkladu výsledků.“
Podpora další účasti
Projekt CitieS-Health potrvá do června 2022 a Basagaña a jeho tým příchozí data stále analyzují a diskutují o nich. Objevují se však některé předběžné výsledky: barcelonská studie odhalila souvislost mezi úrovní znečištění ovzduší a pozorností a vnímaným stresem. V každém případě byla zdůrazněna hodnota zapojení občanů do všech fází výzkumu. „Účast občanů umožnila, aby tyto pilotní projekty více odpovídaly potřebám místní komunity, poskytla poznatky, které zlepšily koncepci studií, a pomohla nám zjištění sdělovat,“ dodává Basagaña. „Jde o přiblížení vědy společnosti.“ V rámci projektu byl vytvořen online interaktivní soubor nástrojů pro občanskou vědu, který má pomoci projektům zapojit komunity a řešit otázky společného zájmu. Soubor nástrojů obsahuje příklady a zdroje z projektu a také tipy na navrhování výzkumných studií zaměřených na občany a shromažďování údajů. „Webová stránka projektu obsahuje také sekci, jejímž prostřednictvím může každý, kdo pracuje na participativních projektech, navrhnout nové způsoby, jak občany zapojit do vědy,“ vysvětluje Basagaña. „Plánujeme také publikovat článek o zkušenostech získaných v rámci projektu CitieS-Health. To vše bude doufejme užitečné pro nadcházející projekty občanské vědy.“
Keywords
CitieS-Health, městský, znečištění, průmyslový, ovzduší, zdraví, biomasa, životní styl
