Evropské zemědělství šetrné k půdě – řešení šitá na míru
Jednou z hlavních předpovědí výhledu EU pro oblast zemědělství pro období 2019–2030 je, že celková rozloha zemědělské půdy se bude v průběhu příštích 10 let zmenšovat. Bude se tak dít v důsledku zvyšující se produktivity, ale rovněž se nabízí otázka. Když budeme chtít stále více produkce od stále méně půdy, neriskujeme nenapravitelné vyčerpání půdy do stavu, ze kterého není návratu? Aby se tak nestalo, zamýšlí se projekt SOILCARE (Soil Care for profitable and sustainable crop production in Europe) nad možnostmi, jak udržet evropské zemědělství konkurenceschopné a zároveň snížit jeho dopad na životní prostředí. „Evropané ve stále větší míře chtějí kvalitní potraviny, které nemají negativní dopad na životní prostředí, a změna klimatu tuto změnu ještě posiluje. Vše je o udržitelných produktech, které zemědělcům umožní dbát o půdu a zároveň zůstat ziskoví,“ říká Rudi Hessel, výzkumník z Wageningen Environmental Research, který se specializuje na půdní erozi a který je zároveň koordinátorem projektu. Projektový tým o tuto křehkou rovnováhu usiluje pomocí nového konceptu systémů pěstování plodin zlepšujících kvalitu půdy (SICS). Tento koncept je nový nejen proto, že zvažuje udržitelnost a zároveň ziskovost, ale také proto, jak každý z těchto aspektů zvažuje. Ziskovost není jen o vyšších objemech produkce, poznamenává Hessel. „Na ziskovost nahlížíme jako na rovnováhu nákladů a příjmů. Takže pokud lze náklady snížit, například skrze menší míru využívání hnojiv a chemikálií, může ziskovost zůstat kladná i v případě, že se objem produkce o něco sníží.“ To je zásadní, jelikož minulé pokusy o přechod k udržitelnějším způsobům produkce často vedly k nižší produktivitě. Zatímco Evropa si mírný pokles zemědělské produkce může dovolit, nelze tak činit na náklady zemědělců, kteří za produkty vyšší kvality potřebují lepší ceny. „Také jsme se chtěli vyhnout tomu, aby se naše analýza nákladů omezovala jen na faktory, které lze monetizovat. Faktory rozšiřujeme na celou společnost, jelikož způsoby produkce mají efekt na řadu různých prvků ekosystému. Ty najdeme jak přímo na polích, tak mimo ně,“ vysvětluje Hessel. Pokud jde o udržitelnost, SOILCARE využívá také něco, čemu tým říká „skutečně integrální přístup“. Ten pochopitelně zvažuje biofyzikální, ale také ekonomické, sociální a politické faktory.
SICS pro všechny
Jelikož každá země má svá vlastní klimatická a socioekonomická specifika, projektový tým za účelem identifikace slibných SICS po celé Evropě vybral celkem 16 studijních lokalit. Tyto SICS zvažují dostupné metody, jako například plodiny zlepšující kvalitu půdy, hnojení, orba a řešení bránící zhutňování půdy. Například v Norsku tým zkouší biologický způsob rozvolnění zhutněné půdy, směsi pokryvných plodin a přesné zemědělství. Práce na 16 lokalitách stále probíhají, ale metodika monitorování a vyhodnocování přijatých SICS již byla vypracována. Konsorcium také provedlo důkladnou analýzu dopadu politik na přijímání a provádění SICS. Až projekt SOILCARE v srpnu 2021 skončí, bude zúčastněným subjektům poskytnut interaktivní nástroj, který jim umožní identifikovat SICS nejlépe odpovídající jejich potřebám. „Nástroj bude kombinovat model využití půdy a biofyzikální model. Uživatelé mohou také simulovat efekty politik. Pro každou kategorii SICS momentálně vytváříme mapy znázorňující, kde jsou kategorie vhodné a relevantní. Tyto mapy použijeme jako vstupy pro model, který pak bude na základě místních podmínek poskytovat užitečné rady ohledně toho, které kategorie SICS by mohly být slibné,“ dodává Hessel. Svůj pomyslný kruh projektový tým uzavírá prací na zprávě o výběru vhodných alternativ“ na úrovni studijní lokality a EU. Tři shrnutí již byla publikována a Hessel doufá, že politická doporučení vyplývající z projektu napomohou tvorbě politik stimulujících přijímání SICS a přispějí k úspěchu dalších iniciativ EU v oblasti obdělávání půdy.
Keywords
SOILCARE, změna klimatu, využívání půdy, zemědělství, udržitelnost, SICS, systémy pěstování plodin zlepšující kvalitu půdy
