Sdílením odborných znalostí ke zvýšení sekvestrace uhlíku v půdě a zdravému hospodaření s půdou
Půdy tvoří největší suchozemské úložiště uhlíku: Odhaduje se na 2 300 gigatun, což je dvakrát až třikrát více, než je objem atmosférického uhlíku. Zdravé půdy ukládají velké množství uhlíku v podobě půdního organického uhlíku (SOC). To má obrovský potenciál v boji proti změně klimatu způsobené člověkem, protože uhlík se tak díky stabilizačním mechanismům v organické hmotě ukládá na desetiletí až tisíciletí. Ačkoli je zde značný zájem o využití výhod, které půdní uhlík přináší, zemědělské postupy, které by zlepšovaly půdu, se i nadále zavádějí jen pomalu. Z projektu CIRCASA (Coordination of International Research Cooperation on soil CArbon Sequestration in Agriculture), podporovaného z prostředků EU, do nějž se zapojili zemědělci z celého světa, vyplynulo, že hlavní překážkou jsou socio-ekonomické činitele. K problematickým aspektům patřily následující okruhy: dodatečné náklady (s malou podporou přístupu k technologiím), nedostatek možností monitorování uhlíku v půdě a nedostatečné celkové povědomí o osvědčených postupech. „Ačkoli dané překážky mají jistá vnitrostátní specifika, názory jako takové se lišily mnohem méně,“ vysvětluje koordinátor projektu Jean-François Soussana z Národního výzkumného ústavu pro zemědělství, výživu a životní prostředí INRAE, který projekt zaštítil. „Potřebujeme získat více znalostí a poradenských služeb, větší dostupnost ukazatelů a nástrojů, lepší povědomí veřejnosti, jakož i finanční podporu pro přechod zemědělství k udržitelnějším postupům.“ V rámci projektu CIRCASA byly kromě zjištění neprobádaných oblastí stanoveny prioritní oblasti výzkumu a též technologie k vytvoření vědecké základny pro strategický výzkumný program (SRA) zaměřený na sekvestraci zemědělského půdního organického uhlíku. Daný přístup má čtyři pilíře. Zaprvé se jedná o výzkum klíčových procesů uhlíku v půdě. Zadruhé o návrh mezinárodní normy pro monitorování rovnováhy SOC na základě údajů o půdě, dálkového průzkumu a modelování. Zatřetí se jedná o podporu agroekologických inovací (např. hluboce zakořeněné plodiny, vylepšené stroje a organická hnojiva) směřujících k ukládání půdního uhlíku. A začtvrté vytvoření příznivého prostředí, které bude zahrnovat odborné znalosti zemědělců.
Interdisciplinární přístup a nejmodernější výzkum
V půdě s pokryvem se zvyšuje podíl organické hmoty, a tedy i uloženého uhlíku. Proto je důležité vyhýbat se obnažování půdy, protože to pak vede k erozi. Klíčem ke zdraví půdy a sekvestraci uhlíku je kromě jiného agroekologie, regenerativní zemědělství, agrolesnictví, konzervační zemědělství či správa krajiny, přičemž se jedná o postupy, které lze přizpůsobovat podle místních potřeb. K příslušným technikám patří: používání krycích plodin, dodávání živin do půdy pomocí hnoje a kompostu, obnova plodin, pastvin a degradovaných lesů atd. „Náš projekt vytvořil jakýsi most znalostí napříč kontinenty, přičemž se do něj zapojili zúčastněné strany věnující se problematice půdního uhlíku a výzkumní pracovníci z Austrálie, Brazílie, Číny, Ruska a Spojených států a dále z Kolumbie, Kostariky, Keni, Madagaskaru, Jihoafrické republiky a Tanzanie,“ dodává J.-F. Soussana. Tým vytvořil znalostní informační systém na otevřené platformě pro spolupráci jako online knihovnu znalostí o problematice uhlíku v půdě, která rovněž slouží jako sociální síť pro členy. Pro účely koordinace projektů a programů bylo v rámci projektu CIRCASA sestaveno mezinárodní výzkumné konsorcium složené z Evropské komise, financujících orgánů, výzkumných organizací, veřejných agentur a subjektů soukromého sektoru.
Udržitelné hospodaření s půdou
Výzkumné synergie v rámci projektu CIRCASA přispívají k důležitým iniciativám. Výměna zkušeností s postupy sekvestrace uhlíku v zemědělské půdě přispívá k dosažení příspěvků stanovených na vnitrostátní úrovni na podporu Pařížské dohody o změně klimatu. Dosažení udržitelného hospodaření s půdou je zásadní pro Zelenou dohodu pro Evropu a navržený záměr EU „Caring for soil is caring for life“ (Péče o půdu je péčí o život), jehož cílem je zajistit, aby do roku 2030 představoval poměr zdravé půdy 75 %. Cíl 2.1 směřuje k tomu, aby se zvrátil trend ztráty uhlíku v obdělávané půdě. Půda také hraje ústřední roli v cílech udržitelného rozvoje OSN, například cíl 15.3 týkající se neutrality z hlediska znehodnocování půdy. Odborné zázemí již díky síti CIRCASA vzniká a zahrnuje mapování uhlíku v půdě či vývoj nákladově efektivních systémů pro monitoring, výkaznictví a ověřování. „V konečném důsledku budou muset příslušné postupy aplikovat miliony zemědělců. Jedním z projevů pandemie COVID-19 byla vysoká účast na setkáních online a mnoho účastníků tuto formu i preferuje. Změna je ve vzduchu a je zřejmé, že si ji zúčastněné strany přejí!“ dodává J.-F. Soussana.
Keywords
CIRCASA, půda, uhlík, půdní organický uhlík, sekvestrace uhlíku, změna klimatu, přizpůsobení, zmírňování, agroekologie, regenerativní zemědělství, agrolesnictví, konzervační zemědělství, správa krajiny, zemědělské plodiny, zemědělci
